Kázání


16. neděle v mezidobí, cyklus C, Evangelium Lk 10,38-42, 2013.07.2025, otec Jiří

„Host do domu, Bůh do domu.“ Pro dnešní první čtení i evangelium platí stoprocentně toto známé přísloví. Jaké je to pro nás, když zveme nějakého hosta k nám na návštěvu? Co vnímáme jako důležité, aby se náš host u nás cítil dobře? A koho vůbec zveme na návštěvu k sobě domů?

Dnešní evangelium nám nesděluje, proč zve Marta Ježíše k sobě domů. Na první pohled nemá Marta ani nějaké konkrétní téma, o kterém by chtěla s Ježíšem mluvit. Každopádně je jejím velkým přáním, aby se Ježíš u ní doma cítil dobře a mohl později rád vzpomínat na tuto návštěvu. Chce Ježíše obdarovat výborným jídlem a velmi jí záleží na kvalitě pohostinnosti. Proto s velkým zápalem chystá, co je třeba; hlavně, aby na nic nezapomněla. A její setra Marie? Posadila se Pánu k nohám a poslouchala jeho řeč. Asi budeme dobře rozumět pocitům Marty, když vidí, že její sestřička ji nechala obsluhovat a nehnula pro ni prstem.

Nejprve bychom si však měli uvědomit, že to nejsou Marta ani Marie, které chtěly s Ježíšem o něčem mluvit, ale že je to Ježíš, který jim chce něco sdělit. Ježíš je na cestě k lidem, aby jim hlásal Boží království. Zasévá do lidských srdcí poselství spásy, svědčí o Boží lásce a touží po tom, aby lidé poznali tuto lásku a aby se jejich život stal svědectvím o této lásce. Marie chce naplno využít tuto šanci, aby mohla z úst svého Mistra slyšet radostnou zvěst evangelia. A proto Ježíši pozorně naslouchá a hledá ve svém srdci osobní odpověď na jeho slova. Zde se nejedná o nějaký obyčejný pokec s Ježíšem. Marie sedí u Pánových nohou, podobně jako sedávali žáci u nohou učitelů Zákona, aby skrze ně poznávali náboženské pravdy a pronikali víc do hloubky svého náboženství.

Marta však nemůže pochopit, proč jí Marie nemůže pomoct. Soustředí se na svou práci a soustředí se také na nespravedlnost, kterou pociťuje, když ji Marie nechává ve štychu. Pak už ale není schopná soustředit se na Ježíše a na jeho slova. Možná i proto jí Ježíš odpovídá slovy, která pro ni v prvním okamžiku nezní moc příjemně. Ale co chce Ježíš Martě vlastně sdělit? Nemyslím si, že by Ježíš chtěl kritizovat její píli a pohostinnost. V tom nám může být Marta naopak vzorem. Ale je zde nebezpečí, že se budeme příliš soustředit na vlastní výkon, na to, aby vše bylo perfektní a dokonalé, a zapomeneme dát prostor Bohu. A začneme se porovnávat s druhými a kritizovat je, že nejsou jako my. Ježíš chce Martě ukázat, že píle a starostlivost v péči o hosta jsou sice důležité, ale že ještě důležitější je vděčnost za Boží péči o nás. Nebo jinak řečeno: Každodenní naslouchání Bohu s vědomím, že On je původcem všech darů a také toho nejvyššího daru – totiž věčného života, dává teprve našemu snažení a naší píli pravý smysl. A toto vědomí, že Bůh nás obdarovává jako první, nám pomáhá, abychom uměli druhým zprostředkovávat Boží lásku.

Proto je potřebné, abychom navzdory náročné práci i starostem, které prožíváme, dali prostor Bohu v modlitbě a v tichu. Abychom si uměli dopřát chvíle odpočinku; využívali příležitostí, při kterých můžeme duchovně i duševně natankovat. Není nic krásnějšího než přijmout Ježíše jako hosta do svého domu. Svátost Eucharistie je pro nás velkým pokladem, kdy tuto zkušenost můžeme udělat. Pane Ježíši, buď naším stálým hostem!