Kázání

27.04.2025, Neděle Božího milosrdenství, otec Josef

Neděle Božího milosrdenství

Bratři a sestry, letos je to 25 od ustanovení Neděle Božího milosrdenství a od svatořečení sestry Faustiny.

Učedníci byli ze strachu za zavřenými dveřmi. Je-li to v evangeliu takto výslovně zmíněno, museli mít po ukřižování Pána Ježíše veliký strach, který je úplně uzavřel a ochromil. Báli se budoucnosti a zřejmě nic dobrého nečekali. Do tohoto strachu vstoupil Pána Ježíš a přinesl do jejich srdcí pokoj. Svěřme mu svůj strach, všechny své strachy. On může i dnes přijít a dát nám pokoj do srdce.

Pán Ježíš nepřišel své učedníky jen uklidnit a ujistit o svém zmrtvýchvstání. On jim dal poslání. Poslání, na kterém mu tolik záleželo. Poslal je odpouštět hříchy. Vybavil je k tomu mocí Ducha Svatého. Ježíš zemřel a vstal z mrtvých. A to znamená, že celému světu může být odpuštěno, proto mají učedníci vyrazit a přinést odpuštění.

Dnešní neděle nám říká, že každý má naději na odpuštění hříchů. Dnes můžeme děkovat za ustanovení svátosti smíření a za nekonečné Boží milosrdenství, které je nabídnuto každému. Dnes nám Pán Ježíš zjevuje své milosrdenství. My tuto dobrou zprávu, toto evangelium, můžeme přinést do celého světa. Můžeme svědčit o Božím milosrdenství, protože každému z nás bylo mnohokrát odpuštěno. Kéž nás Boží milosrdenství inspiruje k tomu, abychom také my sami odpouštěli jeden druhému a abychom dokázali poprosit jeden druhého za odpuštění.

Tomáš nebyl s ostatními učedníky a pochyboval. Vyjádřil touhu dotknout se Ježíše a jeho ran a Pán mu to nabídl. Kolikrát bychom i my chtěli zažít nějakou jistotu na cestě víry. Přesvědčit se na 100 procent. Jenže to už by pak nebyla víra a naše odpověď Pánu Bohu už by neměla takovou hodnotu důvěry.

Nad tímto evangeliem jsem rozjímal, když jsem šel pěšky na pouť do Sloupu. Také mě napadlo, jaké by to bylo, kdyby mi Pán dal takovou jistotu jako Tomášovi. Pak jsem si vzpomněl, že mi sice nedal takovou jistotu, ale že mi dává mnoho znamení, pro která věřit mohu. Když jsem vstoupil ve Sloupu do kostela a zavřel za sebou dveře, spustila se velmi silná bouřka a já jsem byl uvnitř a v suchu. V tu chvíli jsem věděl, že mi Pán dal další znamení, abych nepochyboval.

Za chvíli budeme společně slavit svátost nemocných, ve které Bůh uzdravuje, odpouští hříchy a dává sílu zvládnout nemoci, bolesti a stáří. Učedníci podle slov Pána Ježíše mazali olejem nemocné a uzdravovali je. Přijměte tuto svátost s velikou důvěrou v Boží moc a dobrotu. Všichni společně se spojme v modlitbě za ty, kdo budou tuto svátost přijímat.